Po sobotním utkání s Benešovem jsme zajeli do Prahy na zimní ligu 10+1 na Meteoru. Konfrontaci s tímto klubem, který se mediálně proslavil různými způsoby, např. Juliem Lavi Lavickým a oblíbeným seriálem, jsme doposud neměli. Nicméně je všeobecně známo, že s postupujícím časem se i tyto „další“ pražské kluby zlepšují a jejich výkony nelze podceňovat.

To ostatně Vyšehrad předvedl i v našem zápase, do kterého vstoupil mnohem lépe než my. Byl kombinačně lepší, odvážnější, na balonu silnější a celou první polovinu trápil naši obranu. Dařilo se jim dávat přesné míče za obranu a zároveň si pohlídat ofsajdové postavení a my byli pod soustavným tlakem. Ten vyvrcholil chybou při rozehrávce, po které soupeř skóroval do prázdné branky. Dopředu jsme moc parády nepředvedli a když už jsme se dostali na dostřel, tak jsme nezakončili přesně či jsme nastřelili brankáře.

V druhé půli jsme poupravili rozestavení a začali být jistější na míči což soupeři nedělalo dobře. V této fázi hry se vše začalo obracet a pod tlakem se ocitl soupeř. De-facto se situace zcela otočila. My hráli, byli živější a důraznější a soupeř začal chybovat. Spoustu vypracovaných akcí jsme neproměnili a tak nám hráči soupeře lehce pomohli, když pod tlakem začali vytvářet chyby a nám se nakonec podařilo skórovat celkem jedenáctkrát. Nakonec jsme ještě jednou přihráli soupeři na gól do prázdné ale i tak to byl ukázkový zápas, jak hlava dělá výkony.